Vilhelm Michajlovskij: Černobílé umění, které mluví

Výrazná černá, výrazná bílá. Kontrast je vysoký, působí křiklavě, ale na těchto fotografiích hraje významnou roli. Snímky patří Vilhelmu Michajlovskému, který s nimi chtěl mnoho sdělit. Položil otázku a my jsme nuceni na ni odpovídat svými činy.

Vilhelm Michajlovskij – lotyšský fotograf usilující o komunikaci s divákem. Předkládá díla, která nutí k zamyšlení. Vytváří v nás pocit, jakoby k nám hovořila vyšší síla, možná až nadpřirozená moc. Snímky působí jako z jiného světa a z jiné doby. Michajlovského zájem se totiž upíná ke třem okruhům: reportáži, krajině a montáži, u kterých je klíčová jeho záliba ve figurálním i krajinářském zpodobňování.

Především montáž je polem jeho působnosti. Vytváří asociativní obrazy vytvářející imaginaci současného člověka, které provokují úvahy o základních životních hodnotách. Má neustálou potřebu konfrontovat životní styl a hodnotový systém současné společnosti. Jeho výraz je však povzbudivý a rozhodně nevyjadřuje deziluzi. Přece je ale jeho dílo svým způsobem provokující, vyzývající k odpovědi.

Daniela Mrázková: “Koncem 70. let se jeho práce stává jakousi obrazovou kosmologií, působivě nastolující problematiku údělu člověka nejen jako pozemšťana, ale budoucího kosmopolitního obyvatele vesmíru. Mystérium přírodního života na zemi nahrazuje vizí mystéria kosmu.”

Jeho přátelé, další významná jména, Gunar Binde, Egon Spuris, Leon Balodis, Gunar Janaitis, Janis Krejcberg, Janis Gleizds vyrostli společně s Michajlovským v Rižském fotoklubu. Vzájemná podpora a vlastně vysoká konkurence byla dobrým hnáčem kupředu. Michajlovskij se stal předním představitelem lotyšské fotografie.

Autor fotografií: Vilhelm Michajlovskij