REPORTÁŽ: Czech Press Photo

Czech press photo určitě není úplně tak o analogové fotografii, vlastně naopak. Je ale zajisté zdrojem inspirace z pohledu fotografování, informací o světě, které by nám neměly unikat. Práce reportážního fotografa je bezesporu velice náročná, ale stejně tak důležitá. Tito fotografové nám totiž přináší autentický pohled na svět, jaký je. Tak, jako jej zachycujeme analogem – bez použití řady technických vylepšení.Prohlédněte si výstavu minimálně dvakrát. Je až nepříjemně rozsáhlá. Rok od roku se na ní objevuje stále více fotografií, letos ji naleznete také v druhém patře Staroměstské radnice, nejen v přízemí a prvním patře. Je náročné přijmout tolik sdělení a shlédnout několik reportáží prezentujících války, utrpení, či loňské povodně, neunavit se během prohlížení a zároveň si ještě uchovat v paměti, co jste vlastně viděli. Tradičně se na ní objevilo mnoho nových, i “známých tváří” z řad reportážních fotografů, nebo těch, co tvoří na volné noze.

Zřejmě nejpříjemnější soubory jsou ty, které zachycují běžný život v naší zemi. Zdeněk Dvořák a několik dalších fotografů se prezentuje s několika snímky, které dokumentují život kolem autorů, jejich pohledem. Zdeněk Vajnar se zaměřil na život lidí na balkonech, také v kategorii Každodenní život. Nechybí ani výběr toho nejlepšího ze sevastopolského dokumentu Milana Bureše – fotografa, který se intenzivně věnuje analogové fotografii, jehož knihu můžete zakoupit u nás v Analogue.

Na druhé straně stojí reportáže fotografů našich médií, kteří se zaměřují na společensky závažná témata. Loňské povodně, které krutě zasáhly do životů stovek tisíců obyvatel naší republiky a okolních zemí, nebo Sýrie a její válečná situace, pohled na krveprolití bez jakýchkoliv obalů. Na tyto fotografie se sice hledí s těžkým srdcem, je ale nutné zmínit, že porota opět volila na nejvyšší příčky souteže ty nejlepší autory. Technicky zvládnuté snímky komunikují tou správnou cestou. Někdy je až zarážející, jak taková sdělení mohou působit výtvarně. Jako například barevné domečky a jejich střechy zatopené až po horní patra vodou.

Plus organizátoři často získávají za rozmanitost soutěžních témat a jejich volnost, kterou autorům nabízejí. Zapojit se tak může opravdu snad každý. Pečlivost výběru snímků a jejich umístění na výstavě je viditelná.