LomoReport: Analogue parta na výletě v Polsku
Tak jsme se rozhodli udělat si analogový foto výlet, který bude zároveň teambuildingem. Cíl byl jasný. Polská tržnice. Po cestě jsme ale zažili spoustu nevyzpytatelných okamžiků, které vše zamotali. Přečtěte si napínavý příběh plný tipů na focení. V neděli 14. prosince 2014 jsme v 10:30 sedli do našeho Mini a vydali se směr Polsko. Celý […]

Tak jsme se rozhodli udělat si analogový foto výlet, který bude zároveň teambuildingem. Cíl byl jasný. Polská tržnice. Po cestě jsme ale zažili spoustu nevyzpytatelných okamžiků, které vše zamotali. Přečtěte si napínavý příběh plný tipů na focení.
V neděli 14. prosince 2014 jsme v 10:30 sedli do našeho Mini a vydali se směr Polsko. Celý den lehce poprchávalo, ale to nám vůbec nevadilo. Ostatně k přihlédnutí na destinace, které jsme navštívili, bylo přesně takové počasí ideální. Na fotografiích můžete cítit tajemnou atmosféru, kterou jsme zažili.
Radovan si vzal své červené lomo Fisheye One a Polaroid SX-70, ten si vzal také Tomáš Mareček, kterého znáte z naší galerie a workshopu Pola transférů. Gábina měla s sebou kreativní foťáček La Sardina Yaya a Karolína si s sebou vzala Lomo LC-Wide, Polaroid 600 a Holgu 120GN.
Na první benzínce za hranicemi jsme se museli samozřejmě ihned občerstvit. Hot Dog ani ten Drugi Hot Dog jsme si nedali.
Od rána prší, paneláky posytý Náchod vypadal smutně, stejně tak jako Polsko. Kde jsou všichni?
Původně jsme se vydali prohlédnout si vánoční polskou tržnici, ale na místě jsme zjistili, že adventní neděle se v této zemi dodržuje poctivě. Tak jsme se vydali do městečka Kłodzko, které stojí za to navštívit!
Nevzdáváme se, hledáme pravého polského trhovce.
Hned jsme vytáhli fotoaparáty a začali fotit! Kłodzko je neuvěřitelně fotogenické město plné historických památek. V neděli je všude zavřeno a v ulicích nepotkáte živáčka. Za deštivého počasí, kdy jsme město navštívili, se stává neuvěřitelně tajemným místem, které až nahání hrůzu. Všechny domy jsou oprýskané, na některých budovách je možné ještě vidět pozůstatky německých nápisů. Některé domy mají vymlácená okna, jiné otevřené dvěře. Nahlédnout do kamenných temných domů bylo dost odvážné.
Černobílý kinfoilm Ilford PAN 400 zimnímu sychravému Polsku rozhodně sluší. Obzvláště strašidelnému Kłodzku. Na kopci nad městem se nachází obří kamenná pevnost. V centru města historická radnice a kostel. Nad městem poletují holubi.
Centrum je poseté sochami křesťanského umění, které představují utrpení. Díky tomu, že se zde dochovalo mnoho z původní historické architektury, dýchá na vás ze všech stran několik slohů.
Bacha na prst!
Až pojedete někam na výlet, dávejte si pozor, ať si před objektiv nestrčíte při focení prst. Škoda fotek!:-)
V Kłodzku si skvěle zafotí snad každý. Městem protéká Kladská Nisa. Ačkoliv to z fotografií patrné není, žije zde skoro 30 000 obyvatel. Své dětství zde prožil arcibiskup Arnošt z Pardubic, který je zde rovněž pochován.
Historici tvrdí, že město zřejmě založil Jindřich I. Ptáčník nebo Karel Veliký. Roku 1137 se stalo součástí Čech. Od konce 12. století začala v podhradí vznikat trhová ves obývaná Čechy. Tehdy totiž v Kłodzku stál ještě hrad.
V roce 1169 do města přišli Johanité. Ti zde v roce 1310 založili farní školu, ve které studoval právě arcibiskup Arnošt z Pardubic. Za jeho působení přišli do města Augustiáni, kteří si zde založili klášter.
Další rozvoj zažilo Kłodzko za panování Jiřího z Poděbrad. Období prosperity města ukončila až třicetiletá válka.
Kladský hrad byl při dobývání pobořen a tak bylo rozhodnuto o vystavění moderní pevnosti. Ta je dnes dominantou města.
Na závěr jsme se ještě vydali na večerní výlet na nedaleký Festival Pstruhů. Ani tady jsme polského trhovce nenašli, konečně jsme ale potkali několik lidí. Na pódiu místní senioři vyhrávali a zpívali. Dechovka a kroje.
Na večeři jsme se raději posunuli do vyhlášeného lázeňského města Kudowa Zdrój, které často navštěvují čeští turisté. A tak jsme i my museli zde ochutnat místní kuchyni. Další rybu nebo grilovaný ovčí sýr s brusinkami.
Cestování nočním polským venkovem bylo opět pěkně strašidelné. V našem Mini jsme se ale cítili bezpečně. Když projíždíte černými lesy, kolem domků, ve kterých jsou všechna světla zhasnutá, je pro doladění atmosféry bezva poslouchat soundtrack k filmu Grandhotel Budapešť nebo polské rádio.
Při cestě domů jsme se zastavili v Náchodě. Podzravit pana opraváře, který dává do kupy vaše nemocné analogové foťáčky.