Julia Margaret Cameronová – Génius portrétní fotografie 19. století

Julia Margaret Cameronová, dnes přezdívaná jako “génius portrétní fotografie 19. století”, byla živoucím důkazem toho, že pokud jsme zvídaví a pro fotografii nadšení, můžeme si talent jistě vypěstovat. A není třeba znalostí složité fotografické techniky.

Narodila se v roce 1815 v Kalkatě. Byla jednou z deseti potomků koloniálního úředníka. Až do svých osmačtyřiceti let žila naprosto běžný život zámožné ženy středních vrstev viktoriánské Anglie. Byla temperamentní, rozporuplnou a výstřední bytostí. Oblékala se s neobyčejným vkusem. Všichni muži, s nimiž se setkávala, ji zbožňovali.

V Indii získala základní vzdělání a provdala se zde za muže, který byl o 20 let starší. Charles Hay Cameron byl právník a majitel plantáží čaje. Odjeli spolu do Anglie, kde se usadili na ostrově Wight. Julia Margaret se starala o šest vlastních potomků a několik sirotků svých příbuzných. Jejím synem byl například Henry Herschel Hay Cameron (1852 – 1911), který se také proslavil fotografií.

Původně se věnovala hospodářství a společnosti – až do té doby, než ji dcera věnovala k 48. narozeninám fotoaparát, který jí učaroval. S nadšením si vytvořila temnou komoru ve sklepě, ve kterém dříve skladovala uhlí, a ateliér v kurníku pro drůbež.

Fotografovala portréty. Své modely si udělala z členů rodiny, přátel a sousedů. ”Začala jsem bez sebemenší znalosti tohoto umění,” přiznávala později. “Nevěděla jsem, jak postavit kameru, jak zaostřit a svůj první obrázek jsem zkazila tím, že jsem otírala skleněnou desku rukama… Můj muž sledoval vznik každé mé fotografie od začátku do konce a patřilo k mým každodenním radostem utíkat za ním vždy s každou novou deskou poznamenanou mým nejčerstvějším úsilím a poslouchat jeho nadšené chvalozpěvy. Tento zvyk vbíhat do pokojů s mokrými obrázky zanechával všude takové následky, že bych byla z každé méně shovívavé domácnosti určitě dávno vykázána.”

Cameronové technika nic neříkala. Její fotografie byly vlastně měkce rozostřené romantické obrázky. Portrétovala nejenom jednotlivce, ale také skupiny. Její snímky vyjadřovaly zoufalství, radost, něhu či úzkost. Často ztvárňovala role postav známých z historie (především portréty ve stylu doby krále Artuše), literatury nebo mytologie.

Později se jí dostalo skvělé příležitosti. Její soused byl básník Alfred Tennyson. Na návštěvy za ním jezdilo mnoho známých osobností, které se stávaly dalšími modely Cameronové. Jedním z nich byl například Darwin.

Nálepku “génius portrétní fotografie 19. století” získala především proto, že jako jedna z prvních si uvědomovala, jak může zdůrazňovat lidský charakter různými způsoby osvětlení a záběry v detailu.

V roce 1895 odjela na Cejlon a fotografií se dále už nezabývala. Zemřela v roce 1979. Její fotografická kariéra byla krátká – pouhých jedenáct let. Přesto se však zapsala do historie fotografie. Mnoho autorů její tvorbu dodnes napodobuje a inspiruje se jejími pečlivými kompozicemi. Spolu s Oscarem Gustavem Rejlanderem a Henry Peach Robinsonem byli představiteli anglického piktorialismu.