Blossfeldtův herbář

Fotograf Karl Blossfeldt (1865 – 1932) se proslavil svým výjimečným pojetím studie květin. Fotografoval obsáhlý herbář, který jej proslavil po celém světě už v době, kdy jej tvořil. Stojí za to vidět alespoň malou ukázku z jeho tvůrčí činnosti.

Blossfeldt své výtvarné nadání  uplatnil nejen v oboru fotografie, ale také v sochařství. Jak jsme již zmínili, nejznámější z jeho děl je rozsáhlý herbář květin, listů a semen. Způsobem tvorby je řazen mezi umělce, kteří představovali nový avantgardní směr evropského umění. Nazýváme jej nemanipulovaná fotografie.

Narodil se v německém Schielo, později se ale přesunul do jednoho z center kulturního dění – do Berlína. Hlavní město bylo zřejmě pro jeho aktivity přínosem. V té době se zde soustředilo mnoho umělců, kteří se zajímali o evropské umělecké trendy, společnost, dění ve světě a experimentální tvorbu. Světová meziválečná avantgarda, do které Blossfeldta řadíme, a právě situace ve světě, kterou komunikovaly tehdy rychle měnící se trendy v umění, jistě podpořili jeho potřebu tvořit něco nového a osobitého.

Studoval obor modelářství, přesto se věnoval malbě, sochařství a fotografii. Jako hlavní inspiraci považoval přírodu. Tvrdil, že z ní pochází nejen sám člověk, ale také jeho umělecké tvoření. Proto se zabýval makro fotografií, která v jeho analogovém podání působí zcela odlišně, než makro fotografie digitální, kterou známe dnes. Právě toto pojetí, které bylo v tehdejší době naprostou samozřejmostí, na nás dnes působí více výtvarně a připomíná nám, jak důležitý je pro dílo vklad samotného autora, hovoří jeho nezaměnitelným rukopisem. V roce 1928 vydal knihu Patvary umění, která obsahuje přes sto obrázků detailů rostlin.

Z technického hlediska, podíváme-li se na jeho fotografie, zřejmě není třeba zmiňovat, že snímky zaznamenával deskovými komorami (mokrý kolodiový proces), vzhledem k době, ve které tvořil. Ty si rovnou sám vyráběl. Negativy neměly čtvercový formát. Většinou šlo o rozměry 6×9 a větší.

Objekty fotografií Karla Blossfeldta často na diváka působí zcela odlišným dojmem. Například snímek s názvem Přeslička zimní připomíná šikmou věž v Pise nebo mrakodrap, neznáte-li právě přesličku zimní. Prohlédněte si ale také další z Blossfeldtových fotografií. Poukazují vlastně na to, že byl rovněž sochař. Zájem o studii tvarů, na které působí boční světlo – tvrdé i měkké, je znatelný jistě dostatečně.