Byl to právě Nadar, kdo zaznamenal Sarah Bernhardt na fotografiích, které jsou jedny z těch nejopěvovanějších. Půvabné portréty inspirují nejen analogové fotografy ještě dnes.

nadar1 nadar2

Portréty vznikly v roce 1859. Herečku Sarah Bernhardt zaznamenal fotograf, který si říkal Nadar. Ačkoliv vystudoval lékařství, živil se jako novinář, spisovatel, dramatik, karikaturista, malíř, vydavatel a vynálezce. Byl přesvědčeným demokratem – a v době Pařížské komuny i revolucionářem. My si jej ale pamatujeme především jako fotografa a vzduchoplavce.

Byl jedním z nejúspěšnějších fotografů své doby. Vydělal si spoustu peněz. Nejen na obživu, ale rovněž na uskutečnění svých mnohdy bláznivých projektů. Již od svého příchodu do Paříže se totiž nazýval „artiste en daguerrotypie“, daguerotypický umělec, protože chtěl vyniknout. A dařilo se mu.

Se svým bratrem založil fotografický ateliér. Byl jedním z prvních, kdo své studio vybavil elektrickými obloukovými lampami. Naopak při fotografování pařížských katakomb užíval magnéziových světel vlastní konstrukce. Dále jako první vyfotografoval první leteckou fotografii z upoutaného balónu. V nápadech byl neúnavný.

Nevětší Nadarův přínos pro fotografii můžeme spatřovat v portrétech. Výrazně se totiž odlišoval od všech portrétistů své doby. Fotografie totiž vypadají, jako by se autor snažil vystihnout charakter portrétovaného. „Instinktivně pochopit objekt znamená navázat kontakt…, to člověku pomůže udělat ne pouze náhodný, nevýrazný obrázek, ale intimní, výmluvný portrét,“ psal v té době.

Nadar je právem považován za zakladatele portrétní fotografie.

Žádné komentáře

Leave a Comment

    Your email address will not be published. Required fields are marked *

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>