Když jsem poprvé zahlédl novinku LC-A 120 od Lomography, myslel jsem si, že jde o aprílový vtip. Opravdu se nejednalo o lásku na první pohled. Velká černá, nevzhledná krabice vycházející ze známého designu dnes už kultovního kompaktu LOMO LC-A. Když jsem později viděl cenu fotoaparátu, považoval jsem ji za vtip špatný. Dává vůbec nějaký smysl středoformátový kompakt? Navíc v 21. století?

LC-A 120

Prvotní odpor značně otupily první ukázkové fotky. Kresba širokého objektivu byla skutečně bravurní. A další fotografie mne přesvědčily, že se nejedná o žádný apríl a nedlouho po světové premiéře jsem měl i já to štěstí, že jsem držel v ruce krabici s LC-A 120. Nejsem žádné rozpustilé děvčátko prožívající nákupy a následné otevírání obalů od značkových výrobků, ale zrovna u prémiových foťáků od Lomography mám vždy slavnostní pocit. Oproti původnímu sovětskému pojetí obalové techniky, kdy byl fotoaparát natěsnaný v malé papírové krabičce převázané režným provázkem, se hodně změnilo. Přesto jsem půvabnou knížku s fotkami ihned odložil, abych se mohl věnovat „velkému lomu“. Ani na návod nedošlo, vše je opravdu intuitivní a jednoduché.

step0001-1

 

Rozměry jsou proti elcéáčku na kinofilm dvojnásobné, ale hmotnost je téměř stejná, minimálně pocitově. Větší lomo se ovšem drží  mnohem lépe, alespoň v mužských rukou velikosti L. Označení kompakt je určitě stále na místě, původní LC-A resp. LC-A+ se nakonec také nevejde do kapsičky u košile. LC-A 120 podobně jako malý bráška potřebuje pro expoziční automatiku 3 baterie typu LR-44. Ty jsou součástí balení, k výdrži zatím nemám mnoho co říct, nafotil jsem „teprve“ asi dvacet svitků. Po založení baterií, které se vždy musí podařit nejprve obráceně, vše funguje jednoduše jako u malého LC-A. Levé světlo svítí, pokud jsou baterie v pořádku, pravé signalizuje nedostatek světla a tedy dlouhý expoziční čas. S dlouhými expozicemi nemá LC-A žádný problém a ochotně si na světlo počká neomezeně dlouho.

step0001-2

Velice přijemné je automatické přetáčení filmu, není tedy nutné snažit se odchytit čísla jednotlivých políček v malém okénku jako u konstrukčně jednodušších přístrojů. Stačí nastavit šipky na zaváděcím papírovém pásu ke značkám uvnitř fotoaparátu, zavřít dvířka a točit na první políčko, dále je k dispozici počítadlo. Nemohl jsem si nevzpomenout na o poznání složitější zavádění filmu u Pentaconu Six, které ovše mělo tu výhodu, že šikovný pionýr vyfotil až o dvě fotky na jednom svitku navíc. Jak už to tak bývá, LC-A 120 dorazilo přesně v době, kdy jsem na focení neměl čas a tak jsem jedné neděle odpoledne nekompromisně vyfotil všech dvanáct snímků na břehu Máchova jezera, protože další čekání na test již nebylo možné. Pohled na vyvolaný negativ nezklamal.

LC-A 120 sample photo

Láska na první pohled to nebyla, jak už jsem psal. LC-A je láska na první svitek. Objektiv je opravdu široký, Minigon XL má ohniskovou vzdálenost 38mm a světelnost 4.5, pro srovnání s 35mm filmem by ohnisko mělo být zhruba 24mm pokud se nepletu, ve spojení s čtvercovým formátem 6×6 jsou výsledky nadmíru působivé. Kresba objektivu a velikost negativu posunují fotky úplně jinam od malého kinofilmového kompaktu, přesto mají snímky vše co známe z legendárního loma, tedy typickou vinětaci, mocný kontrast a ochotu barev podřídit se „lomografickému“ vidění světa. Ačkoliv jsem prvních 12 snímků nacvakal bez velkého přemýšlení, byl jsem nadšený. Staré LC-A si muselo vzít na nějakou dobu neplacené volno.

step0001-4

Široké ohnisko a rychlé ovládání díky automatické expozici a zónovému zaostřování je jako stvořené pro street photo. Málokterý fotoaparát je takto pohotový. Páčka pro zaostřování má čtyři polohy, odpovídající zhruba 80cm, 1m, 2,5 m a ∞. Jedná se o jediné nastavení fotoaparátu, respektive při založení filmu je ještě potřeba otočit volič citlivosti na správnou hodnotu v rozsahu ISO 100-1600. Není ale problém exponovat i filmy s nižší citlivostí, jen je nutné použít malý trik, který jde najít v jednom z článků v magazínu na lomography.com. Stačí přelepit měřící „okénko“ kusem vyvolaného negativu. :-) Funguje to spolehlivě. LC-A 120 je tak velice hbitým a vždy připraveným aparátem k zachycení bežných okamžiků. Nechybí ani stativový závit, klasické sáňky pro blesk a možnost použít pro dlouhé expozice kabelovou spoušť, která je také součástí balení. Jako s ostatními lomo fotoaparáty i s LC-A 120 lze dělat multiexpozice, stačí natáhnout páčku s nápisem MX.

LC-A sample pic

A teď pravdu. Má LC-A 120 nějaké nedostatky a jaké to jsou? Pominu cenu, tak je vysoká, ale to nechávám na zvážení každého potenciálního zájemce, těžko mluvit o poměru a srovnávat fotoaparát, který jednoznačně nemá konkurenci, nejen ve své třídě, kterou vytvořil a je jejím jediným zástupcem. S některými typy filmů se automatické přetáčení nekamarádí a odnese to první nebo poslední políčko (jeho čás není naexponována), lze to samozřejmě vychytat a posunout značku na filmu o kousek před zaváděcí značku v kameře. Pro jistotu je lepší si důležité záběry nenechávat na krajní políčka filmu. Přetáčecí kolečko by mohlo být vyšší a pokud máte třeba rozmočené prsty z koupání na pláži nebo mokré díky výstupu na kopec v horkém dni, je přetáčení stížené, ve většině bežných situací to však problém není. Také hledáček by mohl být o něco lepší, ale to vše jsem ochotný „stodvacítce“ odpustit při pohledu na výsledné fotky. S cenou jako i s otázkou, jestli takový fotoaparát potřebuje, si musí poradit každý sám.

LC-A 120 sample

LC-A 120 a všechny ostatní fotoaparáty z nabídky Lomography je možné nejen zakoupit, ale také nezávazně vyzkoušet v pražské Lomography Ambasádě ve Vlašské ulici č. 10 a samozřejmě ji najdete i na našem eshopu www.analogue.cz. Více fotografií naleznete na lomohome autora.

Žádné komentáře

Leave a Comment

    Your email address will not be published. Required fields are marked *

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>