Krajina ve fotografii nejsou pouze „pole, louky, lesy“. Krajina jsou i panelové domy, pohled na město – městská krajina. Krajinářská fotografie je obživou mnoha významných fotografů (u nás například Jan Pohribný). Hlavně jde ale o téma, které přitahuje snad všechny fotografy především v počátcích jejich kariéry nebo dráhy umělce amatéra. Pohledy na dramatickou přírodu bývají vděčnými objekty, ale pozor! – někdy se může zdát, že stačí jen namířit objektiv a stisknout spoušť. Měli byste však stále myslet na to, že i při zachycení něčeho krásného je třeba do fotografie vkládat kousek sebe.

Ať je váš záměr jakýkoliv, měli byste vždy myslet na to, jak krajinu vyfotografovat neobvyklým a přitom poutavým způsobem. Jak ho udělat novým a výjimečným, abyste překvapili a okouzlili. Krajinářská fotografie se totiž začíná stávat mnohem obtížnější disciplínou, než tomu bylo třeba před sto lety – v dobách, kdy snaha o její kreativní zachycení začínala být hitem. V dnešní době, kdy fotografuje snad každý, se všichni rádi necháme strhnout krásou přírody a velkých měst, zachycujeme pohled na ně při východu či západu slunce, někdy bohužel z těch nejvíce profláknutých míst. Buďme originální, najděme si vlastní místo, odkud by nás při prvním pohledu nenapadlo fotografovat. Tato poučka je nejběžnější radou pro turisty, kteří si do svých alb zachycují významné památky z míst, kam se automaticky postaví každý kolemjdoucí s fotoaparátem, aniž by nad výsledným snímkem více přemýšlel.

Chcete-li udělat precizní snímek svého oblíbeného místa, navštěvujte jej pravidelně a hledejte ten nejlepší zjev. Záleží na denní době, světle, počasí a dalších vlivech, které krajinu mění. Pokud chceme být originální, musíme být také trpěliví – vracet se na ono místo a čekat na ten pravý okamžik. Chcete město bez lidí? Foťte brzy ráno. Chcete kouzelně barevnou přírodu? Navštivte ji s fotoaparátem při západu slunce. Pokud budete poctivě čekat na ten nejlepší okamžik, krajina se vám odvděčí výbornými  fotografiemi. Pamatujte také na slova Paula Cézanna: „Příroda je stále tatáž, ale co se nám před ní zjevuje, není trvalé.“

Buďme připravení! Výbava filmů s vhodnou citlivostí, ideální fotoaparát s příslušenstvím, které nám krajinu udělá takovou, jakou bychom si jí přáli vidět a reprodukovat. Předem se inspirujte, nebo si naopak dohledejte fotografie vámi zvoleného místa, abyste se vyhnuli jistému stereotypu. Zřejmě nikdo z nás nemá chuť vyfotit Eiffelovku úplně stejně, jako všichni ostatní návštěvníci Paříže. Je proto vhodné si před zahájením fotografování místo obejít a zjistit si odkud se nám nabízí ten nejpoutavější pohled.

TEIGE

Karel Teige – Koláž.

Pokud rádi experimentujete, jste inovativní a láká vás zásah do krajiny, přetvořit ji ku obrazu svému, můžete nalézt inspiraci v dnes velice oblíbených disciplínách, jako jsou instalace v krajině, kreslení světlem při dlouhé expozici nebo koláže tvořené postprodukčně. Tvořme naše vlatsní díla.

Jaký fotoaparát je pro analogovou krajinářskou fotografii nejvhodnější?

Zvolte si nejprve formát, v jakém byste rádi snímky tvořili. Budet to 35mm, 120 nebo snad 110? S fotoapráty Holga docílíte pohádkových snímků s výtvarně působící vinětací. Camery obscury Dirkoma zaručí nádherné klasické fotografie s měkkou kresbou, které si zaslouží obdiv. Širokoúhlé fotoaparáty Sprocket Rocket a Spinner 360° od Lomography zachytí vše kolem vás. Zde ale výběr nekončí. Přijďte se podívat do Analogue, s čím vším můžete vyčarovat ty nejkrásnější krajinky.

21950007.2

JOSEF SUDEK – otázky a odpovědi na téma Krajina ve fotografii 

V roce 1971 fotograf Josef Sudek, pár let před svou smrtí, odpovídal na otázky časopisu Československá Fotografie v rámci řešení problematiky změn ve fotografování krajinných objektů ve 20.století. Jeho odpovědi hovoří i za dobu dnešní, proto si je dovolujeme citovat. Josef Sudek byl jedním z našich nejvýznamnějších fotografů a za svou kariéru si vytvořil nejen vlatsní názor, ale také široký přehled z této umělecké oblasti. Jeho slova definují pohled člověka na moderní krajinářskou fotografii.

1. Myslíte si,  že proměny v dnešní krajině mohou snižovat zájem fotografů o toto téma?

Krajina se mění od věků, s tím se musí počítat. Ta technika v dnešní krajině? Už se tam zachytila a je tam. A ty změny se musí fotografovat, jinak to nejde. Je jenom důležité se naučit se na to koukat. Třeba pražská periférie. To je přece krajina plus technika. Něco se tam pořád děje a je zajímavé to pozorovat. Proměny jsou vždycky zajímavé.

2. Jde v krajinářské fotografii hlavně o celek nebo je dnes výmluvnější detail?

Obojí je stejně důležité. Celek i detail. Pěkně vedle sebe. V krajině se vždycky musí z celku zabrousit do detailů a zase naopak.

3. Všeobecně panuje názor, že se dnes krajina fotografuje méně než dřív. Co si o tom myslíte?

Fotografie nemá mít nikdy jen jeden úsek zájmu. Vždycky mají být aspoň dva. Ne se mezi ně drobit, ale moct si odskočit od jedonoho k druhému. Teď je v kursu jistý druh fotografie a krajina se dělá méně. Ale však ono se na ni nezapomnělo. Za nějaký čas určitě zase přijde do kursu.

Rozhovor: DVOŘÁK, Karel. Krajina ve fotografii. ČESKOSLOVENSKÁ FOTOGRAFIE. 1971/9, ročník XXII.

 

 

Žádné komentáře

Leave a Comment

    Your email address will not be published. Required fields are marked *

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>